Semestr pomalu končí. Tu těžší část úkolů už mám za sebou, čekají mě ještě tři zkoušky a jedna esej, ale už aspoň nemám takové stresy, že nestíhám. A taky to znamená, že mám zase čas a chuť na blog. Za celou tu dobu, co jsem tady, jsem se ještě nedostala k tomu, jak tady vlastně škola probíhá, takže dnešní téma je jasné.
Na rozdíl od Česka školní rok na základkách a středních školách začíná už prvního srpna a končí posledního května. Vysokoškoláci mají začátek o měsíc posunutý, takže jsem se letos docela těšila na to, že půjdu zase jednou do školy prvního září, což nakonec nevyšlo, protože začátek byl hodně pozvolný a některé kurzy začaly až v půlce září.
Semestr je rozdělený na dvě periody, což přináší výhody i nevýhody. Hlavním plusem jsou týdenní prázdniny, které by se určitě hodily i doma. Negativem jsou potom zkoušky před koncem první periody, které ale naštěstí nejsou ve všech předmětech. Za výhodu i nevýhodu se dá považovat to, že některé kurzy trvají jenom jednu periodu, takže rozvrh může v listopadu vypadat jinak než v září - jde o to, jestli se změní k lepšímu, nebo k horšímu.
Konec semestru je takový neurčitě rozplizlý - zatímco některé zkoušky proběhly už koncem listopadu, jiné píšeme až poslední týden před Vánocema, což ale není vůbec na škodu, protože díky tomu máme dost času na přípravu. Z některých předmětů zkouška není vůbec, někde místo ní píšeme esej, někde prezentaci a v jiných kurzech jsou kredity jenom za docházku. Docela dobrý systém, co?
Na konci každého kurzu, tady i doma (teda aspoň na MU, nevím, jak rozšířené je to jinde), je běžné odevzdávat zpětnou vazbu, ať už elektronicky v ISu nebo na papíře jako tady. Rozhodně ale doma není pravidlem psát na začátku semestru, co vlastně od výuky očekáváme (i když i tohle se už občas objeví, hlavně pokud lektor není Čech). Poprvé v životě jsem tak odpovídala na otázky typu: "Co můžu udělat pro to, aby se celé skupině dobře učilo?" nebo "Jak mi může učitel pomoct se studiem?" Jinak řečeno - člověk musí přemýšlet o tom, proč studuje, jak studuje a co studuje. Myslím, že zrovna tohle by bylo užitečné zavést i doma, i když asi potrvá ještě dlouho, než to tam vůbec někoho napadne.
The semester is almost ending. I've already done the harder part of the tasks, now I only need to pass three exams and finish an essay, but at least I'm not so stressed of having no time. It also means that I can enjoy blogging again. During the whole time I'm here I haven't yet got to the topic of how the school here is organized, so that's what I'll write about today.
Unlike in the Czech Republic, the school year here in primary and secondary schools starts on August 1st and ends by the end of May. Universities start a month later, so I was looking forward to going to school on September 1st again after a few year, but this didn't happen, because the beginning of the semester was unhurried and some of the courses didn't start until mid-September.
The semester is divided into two periods, which brings both advantages and disadvantages. The main plus side is a week long holiday, which would be really useful also in Czech. Negative side are the exams at the end of the first period, although luckily they aren't in all courses. As both advantage and disadvantage may be considered the fact that some courses last for only one period, so the schedule can look different in September and in November. The question is, does it change for better of worse?
The end of the semester is a bit vague. While some exams took place already in the end of November, the last ones are in the last week before Christmas. That's not bad at all, because we have enough time to prepare for them. In some courses there's no exam at all, in some we write an essay or a presentation and in others we get credits just for coming to the lessons. Quite a good system, right?
At the end of every course, both here and at home (or at least in my university) we give feedback, either in electronic or paper form. What's not typical at home is the first task at the beginning of the semester - to write, what we expect from the course (also these questions start to appear at home, but usually only if the teacher isn't Czech). So for the first time in my life I had to answer the questions like: "What can I do so the whole group can study better?" or "How can the teacher help me to study better?" To put it differently, we are forced to think about why we study, how we study and what we study. I think that it would be really useful to introduce this at home, although I'm affraid it will take a lot of time until someone gets the idea.
Žádné komentáře:
Okomentovat