9. 11. 2014

Sing Sing Sing

Tak mi to tu pomalu umírá. Tenhle článek mi tu leží rozepsaný už dva týdny, ale od té doby jsem se na blog nedostala. Čas by snad i byl, ale chuť na psaní po všech školních esejích, prezentacích a podobných záležitostech mi už nezbývá. Takže každotýdenní článek je nejspíš utopie. Každopádně teď je na čase aspoň dopsat to, co mi tu leží, než úplně zapomenu, co jsem vlastně dělala.
Po dvanácti letech zpívání ve sboru mi bylo jasné, že s tím nehodlám přestat ani ve Finsku. Jak už jsem zmiňovala, momentálně jsem členem univerzitního sboru TYL. Před dvěma týdny jsme měli první příležitost předvést se v letošní sestavě: v pátek jsme koncertovali v Espoo, kam nás pozval spřátelený sbor Juvenalia, a v sobotu oba sbory zopakovaly vystoupení tady v Tampere.
Publikum na obou koncertech nebylo nijak početné (sobotní neúčast dávali někteří za vinu tomu, že zrovna probíhalo hokejové derby mezi místními týmy Tapparou a Ilvesem), ale koncerty dopadly docela dobře. Každý si sice stěžoval, že něco pokazil, ale vypadalo to, že každý v jiném místě, takže ve výsledku to nebylo poznat, nebo si toho aspoň nevšimla naše sbormistryně Päivi. Sobotní zkouška před druhým koncertem totiž vypadala asi takhle: první skladba - pár taktů - jedeme dál. Druhá skladba - pár taktů - jedeme dál. Třetí skladba - pár taktů - jedeme dál. Čtvrtou skladbu, která nám šla podle mě bez větších problémů, jsme projeli celou. A pátá - ta, se kterou nebyl úplně spokojený nikdo z nás? Tu přece nemusíme zkoušet vůbec! Ale na občas podivné sbormistrovské nápady jsem za posledních dvanáct let zvyklá, takže mě to fakt nemohlo zaskočit.
Každopádně jsme (podle našeho skromného názoru) byli lepší než druhý sbor z toho prostého důvodu, že jsme měli zajímavější program. Juvenalia má sice technicky velice kvalitní zpěváky, ale shodli jsme se s pár dalšíma lidma, že nám skoro všecky jejich skladby zněly stejně a moc složitě na to, abysme si je dokázali pořádně užít. Jedinou výjimkou byla poslední skladba, která si vypůjčila Shakespearův text z Macbetha - stejný kus, jaký je i v Harry Potterovi.
Po koncertu následovala afterparty. Každý přinesl něco k jídlu a pití a pak se sedělo a samozřejmě zpívalo - co taky čekat od sboristů, že jo. Jenom je trochu naprd, že většinu těch písniček neznám a neumím! Zpěvníček pomohl jenom občas, jednak v něm nejsou zdaleka všecky věci, které zrovna někoho napadne zpívat, a jednak jsou to minimálně čtyřhlasé, ale často i ještěvícehlasé skladby, kde není zrovna jednoduché chytit svůj hlas. Potřebovala bych asi zkoušku jenom na tady tyhle písničky, které jsou zrovna (nebo stále) mimo program.
A než jsem stihla tenhle článek dopsat, přiblížil se nám další koncert. Tenhle pátek budeme zpívat na slavnostním otevření místního obchoďáku Stockmann. Údajně je tam pozvaných pár tisíc lidí, ale bůhví kolik jich nakonec dojde. Zažila jsem už různé varianty, od situací, kdy na pódiu bylo víc lidí než pod ním, po koncerty s Idou pro pár stovek lidí. Tož uvidíme v pátek.

Juvenalia s jejich nejlepší písní / Juvenalia with their best song


So this blog is slowly dying. I've started writing this post about two weeks ago, but I haven't opened Blogger ever since. I'd probably find time, but after all the essays, presentations and other school stuff I don't feel like writing anything else. So an article per week is utopia. However I should now at least finish what I've already started writing, before I forget, what I've been doing.
After twelve years of singing in a choir I was sure I'm not going to stop even in Finland. As I've already mentioned, I'm a member of the university choir TYL. Two weeks ago we had the first performances: on Friday in Espoo, where we were invited by a friend choir Juvenalia, and on Saturday both choirs performed here in Tampere.
Although there weren't too many people in the audience on both concerts (someone thought that all people went to watch the ice-hockey derby between the two Tampere teams, Tappara and Ilves), the concerts turned out nice. Although everyone complained, that he or she spoiled something, it seems, that everyone did it in a different spot, so you wouldn't tell it from the outcome. Or at least our conductor Päivi didn't notice, because the rehearsal before the second concert on Saturday looked like this: the first piece - a few bars - let's go on. The second piece - a few bars - let's go on. The third piece - a few bars - let's go on. The fourth piece - the one where we didn't have any serious problems, as far as I noticed - but we rehearsed it from start to end. And the fifth piece - the one everybody had problems with? Oh, why should we go through that at all? But I'm quite used to weird conductors' ideas in the past twelve years, so that couldn't unsettle me.
Anyways, in our humble opinion we were better than the second choir for one simple reason - we had a more interesting programme. Although Juvenalia has singers with great voice technique, but we agreed with a few people that their songs sounded all the same and too complex to enjoy. The only exception was the last song with Shakespeare's lyrics from Macbeth, the same part as is in one Harry Potter song.
After the concerts there was of course afterparty. Everyone brought something to eat and drink and than we sat and of course sang - what else would you expect from choir people. The only notsogood thing was that I didn't know most of the songs. The songbook was useful only sometimes, not only there aren't all the songs we sang that night, but also, most of the pieces are at least for four, but often for even more voices and it's not so easy to find your own melody. I'd need a separate rehearsal just for these songs, which are right now (or permanently) out of the concert programme.
And before I even managed to finish this article, another gig has approached. This Friday we're singing in opening of the Stockmann department store. As far as I've heard there are a few thousand invited people, but who knows how many will eventualy arrive. I've experienced many different variants, from situations, where there were more people on the stage than under it, to concerts with Ida for a few hundreds of people. So let's see on Friday.

Tohle je sice ze staršího koncertu, ale teď jsme to zpívali taky.
This is from an older concert, but we sang it this time, too.