Po třech letech studia finštiny nastal nejvyšší čas skočit do vody a začít plavat. Jazyk se nejlíp procvičí tam, kde jím někdo mluví, takže jsem podruhé v životě sbalila kufr a zamířila do Finska. Loni to bylo na necelý měsíc, jakoby na zkoušku, ale teď je to naostro. Měla bych tady strávit celý školní rok s výjimkou Vánoc.
Moje ulice / My street
Chvíli před mým příjezdem do Tampere přestalo pršet, jako by se mi Finsko snažilo na přivítanou ukázat tu hezčí stránku končícího léta. Teplota se sice nechce přehoupnout přes dvacítku (dneska jí dokonce dělalo problém vyšplhat se k patnáctce), což by průměrnému Středoevropanovi na konci srpna mohlo vadit, mně to ale naprosto vyhovuje. Celé čtyři dny dokonce prakticky nepršelo (ty droboučké kapičky, které skoro nejdou cítit, nepočítám), první pořádný liják se spustil až dneska. Předvádění skončilo, finská realita je tady.
Finská realita má samozřejmě spoustu příjemných stránek. Například to, že bydlím skoro v lese. Hallila je taková pidičtvrť asi dvacet minut autobusem od centra, ve které se podle Wikipedie nachází potraviny, pizzerie, kadeřnictví a hospoda. Taky školka, základka a kostel. Toť vše. No a všude okolo je les. Je to paráda, vyrazit z domu a za půl minuty být obklopená stromama, mechem, trávou, borůvčím a kamením. Dneska za deště se dokonce objevil i jindy hodně nenápadný potok. Jediné, co trochu kazí dojem a připomíná, že jsem pořád ve městě, je obrovská křižovatka dvou čtyřproudovek, která leží hned za tím kouskem lesa a upozorňuje na sebe výrazným motorovým hlukem.
Tak tady nebydlím - takhle vypadá naše ulice. / No, I don't live here - this is how my street looks like.
Můj nový byt se nachází v asi nejošklivějším domě v okolí. To je docela výhra, protože to znamená, že ho neuvidím, když se podívám z okna. Kromě dalších dvou skoro stejně ošklivých baráků tvoří zbytek okolí docela pěkné budovy. Obchod je hned přes ulici, jedna zastávka hned před domem, druhá hned za lesem - dohromady to tvoří hodně příjemné místo k bydlení. Spolubydlící se zatím netváří, že by chtěli dělat problémy, až na drobný zádrhel - všichni tři preferují ke komunikaci francouzštinu, ze které já neovládám ani fň, takže většinou nemám tušení, o čem se baví, což ale mně, těžkému introvertovi, vlastně vůbec nevadí. Se mnou se baví anglicky, takže no problem.
První dojmy z mého druhého finského pobytu jsou tedy velice pozitivní. Uvidíme, co se vyvrbí dál. Pokračování příště ;-)
Jo, tady bydlím. / Yes, here I live.
After three years of studying Finnish I felt it's high time to jump into the water and start swimming. It's best to learn a language somewhere, where people actually speak it, so for the second time in my life I packed my suitcase and headed towards Finland. Last year it was only for something less than a month, so something like a test, but this time it's serious. I should spend here a whole school year except for Christmas.
Les, asi dvě minuty od domu. / The forest, about two minutes from my doorstep.
It stopped raining a short while before I arrived to Tampere, as if Finland was trying to welcome me with the nicer side of the ending summer. The temperature hardly gets over 20 C (today it had problems to get even above 15), which might be unpleasant for an average Central European person, but it actually suits me well. It didn't even rain for the whole four days (I don't count those tiny little drops you can't even feel), so the first downpour hasn't appeared until today. The showing off has ended, here comes the Finnish reality.
The Finnish reality has of course a lot of pleasant stuff. For example the fact that I live (almost) in a forest. Hallila is a tiny suburb located about 20 minutes of bus ride from the center. According to Wikipedia, there is a grocery store, a pizzeria, a hairdresser and a pub. Also an elementary school, a kindergarten and a church. That's all. And all around it there's a forest. It's really nice to walk out from your home and be surrounded by trees, moss, grass, blueberries and rocks in less than half a minute. Today, thanks to the rain, there appeared also a stream, usually hardly visible. The only thing that spoils the impression and reminds me that I'm still in the city is a huge highway crossroad just behind the forest, which draws attention with a huge amount of noise.
To, co asi nevidíte, je veverka. / The thing you probably can't see is a squirrel.
My new flat is located in probably the ugliest house in the neighbourhood. That's actually pretty good, because it means that I can't see it when I look out of the window. Except for two other almost equally ugly houses, the rest of the buildings in the neighbourhood look really nice. The shop is right across the street, one bus stop is right in front of the house, the second right behind the forest - altogether it makes a really pleasant place to live. My flatmates don't seem to be the trouble-causing types, except for the small problem - they all speak French, unlike me, so most of the time I have no idea what are they talking about. On the other hand - I'm a heavy introvert, I don't really mind. They speak English with me, so no problem here.
My first impressions of the second stay in Finland are really positive. Let's see what comes next. To be continued ;-)
Pozor, koťátko! / Beware of the kitten!
Žádné komentáře:
Okomentovat